SPIS a RALLYE REJVÍZ 2013


V letošním roce jsme se na soutěži záchranných služeb Rallye Rejvíz v rámci systému psychosociální intervenční služby zúčastnili dalšího zajímavého úkolu.

Smyslem bylo vyzkoušet si intervenci zasahujících posádek bezprostředně po stresové situaci, která byla vyvolaná verbálním a lehkým fyzickým násilím při ošetření figuranta.

V mezinárodní části proběhl u 33 zúčastněných posádek průzkum, na přítomnost systému psychosociální podpory, krizové intervence nebo jiného druhu péče po kritické události, velké stresující zátěži nebo po událostech které mají subjektivně silný dopad v profesním životě.

 

Mezinárodní posádky za SPIS koordinovali:

Jana Šeblová,  Tomáš Hes,  Michal Petrů

 

 

Legenda úkolu:

Turista s bolestí dolní končetiny, volající bude čekat u silnice.

 

Situace na místě události (noční úkol):

4 osoby, vyhlížející jako turisté na výletě, volající, který čeká na posádku u silnice udává, že jeho kamarád se začal při výletě zastavovat, stěžuje si na bolesti nohy, poté co špatně došlápl při přeskakování potoka. Doprovod je značně netrpělivý, nervózní, slovně i „lehce“ fyzicky agresivní, ruší posádku.

 

 

Cíle:

  1. Ukázat možnost verbálního a lehkého fyzického násilí při výkonu povolání.
  2. Seznámení se SPIS informativním rozhovorem, průzkum přítomnosti nějakého druhu péče v jejich organizaci - zemi, krátké občerstvení po náročném nočním úkolu.

 

Vedení rozhovoru:

 

Máte ve vaší organizaci nebo zemi možnost psychosociální podpory nebo krizové intervence v případě, že jste byli vystaveni během služby nějaké kritické události nebo při velkém stresu, který je spojen s profesí?

 

Pokud ano:

  • Kdo tuto službu organizuje (vaše pracoviště, nebo nějaká jiná instituce  – krajská, státní)?
  • Je poskytování této služby systémové, tedy dosažitelné pro všechny záchranáře?
  • Kdo tuto službu vykonává – peer, psycholog, sociální pracovník, někdo další?
  • Máte osobní zkušenost s tímto typem podpory?
  • Pokud ano, byla z vašeho pohledu pro vás osobně užitečná?

 

Jestliže ne:

 

  • Myslíte, že by to byla pro profesionály užitečná možnost?
  • Myslíte, že byste ji v některých situacích využil?
  • Zažil jste někdy situaci, kdy jste potřebu nějaké podpory pociťoval?

 

 

ZACHYCENÉ  POSTŘEHY:

Kanada – British Columbia Ambulance Service

  • mají v organizaci peery a možnost supervize, v případě potřeby kontaktují agenturu a mohou si vyžádat psychologa
  • služby zajišťuje a platí jejich organizace
  • zkušenosti s touto formou pomoci mají všichni z týmu, využili jí, říkají, že „to funguje“ – nechtějí zatěžovat partnery („když jsem jednou něco vyprávěl manželce, plakala…“), za kritické události považují ošetřování dětí (trauma, KPR)
  • využili při těchto konkrétních událostech: 1 min. měsíc po zásahu s úmrtím 2 dětí, další – velké dopravní nehody, události se střelbou 1 kontaktoval psychologa – po KPR vlastního kolegy v autě
  • v praxi 8, 9 a 18 let

 

Holandsko – Ambulancezorg Liburk-Noord

  • tým řidič 15 let, dispečerka 7, paramedik 15
  • systém zaveden v celé Holandsku pro výjezdové složky, nikoliv pro dispečink – k dispozici peerové a psychologové
  • splňuje-li událost tzv. „red mark“, je dotyčný ihned vystřídán ve službě
  • stres = děti
  • využili oba výjezdoví pracovníci: řidič po 7 KPR dětí v jednom měsíci, začal mít pocit, že „za to může“, paramedik měl problémy s vlastní agresivní reakcí na agresi ze strany pacientů/okolí

 

Maďarsko - Hungarian National Ambulance Service Budaors  

  • systém je zaveden v celém Maďarsku, název „BURNOUT GROUP“
  • dostali informace o telefonické help-lince, kde mohou požádat o konzultaci, na lince 1 psycholog a 2 pomocníci
  • zatím nevyužili, mají pocit, že bariéry je příliš velká (v praxi 15, 20, 4 a 15 let)
  • nedovedou si představit situaci, kdy by to využili
  • zásahy probírají s kolegy

 

Polsko – Wojewodzkie Pogotowie Ratunkowe w Katowiciach

  • systém žádný nemají – jeden vyprávěl o konferenci, kde paramediky z USA vyprávěl o následné pomoci po 11. září a profesor, čelný představitel oboru v Polsku (osobně ho znám, pozn. Jana Š.) to pak okomentoval slovy, že Američani nic nevydrží, polští záchranáři to prý nepotřebují
  • potřebu této formy pomoci cítí, jako kritické události pociťují nehodu sanitního vozu se zraněním a ošetřováním kolegy, rádi by nějakou podobnou službu uvítali, jeden z týmu říkal, než dělal výzkum stresu polských paramediků a zjistil, že stres je daleko vyšší, než se předpokládalo, říká, že je to fenomén celé společnosti, lidé si prý „ani neuvědomují, že jsou ve stresu“

 

Bosna a Hercegovina – Sluzba Hitne Medicinske Pomoci

  • nemají žádný systém, nadřízení tuto potřebu bagatelizují
  • uvítali by to
  • stresem jsou hlavně děti, nehodu sanitního vozu prý zatím ještě nezažili

 

 

Japonsko - EMS Senri

  • stresující jsou zásahy u dětí
  • systém podpory plošně nemají, hovoříme i o kulturních odlišnostech – obecně nejsou zvyklí sdílet emoce, ale pak popisují, že po nějaké kritické události obvykle mají 2 fáze – smutek, depresi, pak mají potřebu mluvit s kolegy, rodinou nebo příteli
  • vědí o tom, že existuje tým pro podporu např. po zahraničních misích nebo po katastrofách (zemětřesení), od kolegů slyšeli, že prý to pomohlo
  • 2 z posádky byli na misi v zahraničí, ale nebylo to tak zatěžujíc, aby pomoc vyhledali
  • psycholožka jim prý doporučovala, aby o pomoci uvažovali

 

 

Polsko – Panstwowa Wyszsa Sokola Tawodowa w Nysie

  • 2 studenti, 1 paramedik z Fire Department
  • jako kritické události vnímají fyzickou agresi ze strany pacientů
  • psychologickou podporu mají – na kraj 1 psycholog, je zároveň hasič/ka
  • 1 využil 1 x – na rozhodnutí nadřízeného – po požáru se 4 postiženými,  úmrtím – za přínosné to považuje – uzavřela se pro něj celá situace a zároveň ujištění, že vše udělali dobře

 

Polsko – Olmedica Company

  • za stresující považují ošetření dítěte nebo třeba situaci, když je malé dítě u opilých rodičů a oni nemohou nijak zasáhnout, ale zase říkají, že pro někoho nemusí být zátěžové ani ošetření dětí (když např. pracuje na dětské JIP)
  • možnost podpory prý „teoreticky“ mají, mají kontakt na psychologa
  • nikdy o pomoc nepožádali a ani si nedovedou představit situaci, že by to udělali
  • před 2 – 3 lety byl prý jeden kolega u psychiatra a bylo to v kolektivu vnímáno velmi negativně, že selhal…ale nálada se prý pozvolna mění

 

Litva – Kaunas Ambulance Station

  • praxe: lékařka 0,5 roku, 3 roky, 3 roky, 8 let
  • „stres je první resuscitace“
  • systém nemají, organizováno nic není
  • pomoc jedině od klinického psychologa, na základě vlastní potřeby, organizace nic nehradí, nezajišťuje nic

 

Česká republika – A-team

  • praxe 1 rok, 1 rok + student
  • stresující je systém práce absolventů, jsou nuceni k rozhodováním a akcím, ke kterým nemají kompetence (a zkušenosti)
  • pomáhá relaxace, víkend bez služby

 

Česká republika - Rescue OL

  • zátěží byla celá soutěž
  • systém nemají, žádnou podporu zatím nehledali, kdyby byla nabídka, snad by využili

 

Rakousko – Emergency Medical Service Vienna

  • záleží na spolkové zemi, ve Vídni peeři fungují dobře, jsou dostupní
  • služba je dostupná všem
  • osobní zkušenost neměli, 1 člen týmu byl sám peerem
  • všichni se shodují, že je to potřeba

 

Maďarsko – National Ambulance Service Hungary

  • asi rok funguje „BURNOUT GROUP“ – působnost celé Maďarsko, na zavolání přijedou kamkoliv – jsou v ní psychiatři, psychologové a paramedici
  • osobní zkušenost nemají, ale „před lety jsem měl bouračku v sanitě a kdyby to bylo fungovalo, využil bych to určitě…“
  • všichni se shodují, že je to potřeba

 

Kréta – EMS Crete 2

  • neexistuje nic, bylo by to skvělé
  • před časem zemřel při autohavárii jejich kolega, vymohli si, že jim odbory platí individuální i skupinovou intervenci

 

 

Holandsko – Ambulance Amsterodam

  • 2 členové týmu jsou peeři a třetí je ve výcviku
  • v Amsterodamu je to prý nejlépe zařízeno: po nadlimitní zátěži musí posádka projít programem se třemi rozhovory: 1. ihned po situaci, 2. týden po, 3. 6 – 8 týdnů po
  • pokud nedojde k eliminaci stresu, musí zaměstnanec k psychologovi
  • ostatní části Holandska mají své vlastní programy nebo mají kontakty na organizace mimo firmu
  • všichni říkají, že tato péče je potřeba

 

Polsko Wojewodszka Stacja Pogotowia Ratunkowego w Olsztynie

  • neexistuje nic,
  • „Kdybych ukázal, že existuje problém, vyhodili by mě z práce“
  • - taková péče by nebyla špatná
  • „Prevence stresu? – na své koníčky nemáme čas, pracujeme i 350 hodin měsíčně“

 

Kypr – EMS Cypru Ammohostos

  • neexistuje žádný systém, personál na JIP může kontaktovat nemocničního psychologa, to neplatí pro personál emergency

 

Rumunsko – SMURD – CLUJ

  • taková péče není, v nemocnicích existuje psychiatr nebo psycholog (pro potřeby personálu?)
  • všichni (byť jsou z různých věkových kategorií): „Něco takového bychom potřebovali“

 

Slovinsko – Zdravstveni dom Krško

  • systémově toho moc není k dispozici, posádka ze své zkušenosti: žádnou možnost intervence nemají
  • dva by to uvítali, dalším dvěma to nic neříká
  • v Lublani pracuje bývalý záchranář (po úraze) jako supervizor, ten má přirozenou důvěru, lidé se  u rádi svěřují i s osobními záležitostmi

 

Maďarsko – Pest Couny Search and Rescue Service

  • systém – viz předchozí maďarské týmy (BURNOUT GROUP)
  • 2 z posádky byli nedávno blízko aktivace systému (po neúspěšné KPR dítěte)
  • všichni tvrdí, že takové péče potřeba je

 

Polsko – SP ZOZ Rejonowe Pogotowie Ratunkowe Sosnowiec

  • jediná šance na podobný druh intervence je kontaktovat psychologa hasičů
  • všichni tři souhlasí, že tato péče potřeba je
  • nedávno měli skupinovou intervenci po úmrtí kolegy při nehodě sanitky

 

Polsko – Krakov Ambulance Service

  • národní systém nemají
  • vědí o CISM
  • používají „debriefing“ – jak to nazývají – mezi kolegy – bez jakékoliv struktury
  • považují to za užitečnou věc a o systém by stáli
  • chtěli by spolupracovat

 

Kréta – EMS Crete 1

  • systém nemají
  • sami individuálně vyhledávají pomoc psychologa
  • mají za sebou stresovou situaci (úmrtí kolegy) – měli skupinové sezení s psychologem
  • považují to za užitečné a chtěli by to

 

Holandsko - Ambulance Amsterdam

  • na každé záchranné službě mají vycvičeného kolegu
  • mohou si říct o intervenci kdykoliv během služby a mají nárok na zástup
  • na těžké zásahy posílají automaticky interventa
  • skupinová sezení mají  i s hasiči a policií
  • při „těžkém“ výjezdu podle kritérií operačního střediska musí projít intervencí

 

Slovinsko – PACIENT d.o.o. Ljubljana

  • systém „papírově“ mají, v realitě nefunguje
  • považují to za užitečné
  • mladí členové týmu – zatím si nepřipouští možnost využití systému
  • skupinové intervence nemají

 

Estonsko – North Estonia Medical Centre Foundation

  • systém  nemají
  • pomáhají si (svépomocí) jak je to možné
  • ocenili by podobnou péči
  • znají to přes CISM a PTSD
  • dělají 2 práce jako záchranáři (cca 300 hodin měsíčně, rekord 520 hodin)

 

Německo – Weinmann Medical technology

  • mají několik systémů – 1. duchovní (přes církev), 2. intervenční týmy, 3. peer systém – kolegiální pomoc
  • s podobnou péčí se začalo zhruba před 10 lety
  • osobní zkušenost nemají – zatím nepotřebovali
  • jsou/byli oslovováni jako „železní …. „ – že se jich nic nedotkne, jsou nezničitelní
  • uvědomují si potřebnost podobné péče

 

Kypr _ EMS Cypru Nicosia

  • nemají nic, managementu se to zdá nepotřebné
  • pomáhají si, jak mohou – sami sobě
  • 1 x ročně mají konferenci o „psychologických problémech“
  • uznávají potřebu péče, chtěli by ji mít

 

Austrálie – Team Australia

  • mají systém peerů, CISM i skupinovou péči
  • na univerzitách – výuka – „zacházení se stresem“
  • kdykoliv si mohou říct o anonymní pomoc
  • v rámci organizace se starají i o jiné než pracovní problémy (např. rodina, sociální zázemí, atd. )
  • váží si práce záchranáře, starají se o ně

 

 

Zpracovali: Jana Šeblová, Tomáš Hes