Terminologický slovník SPIS


pro odborníky na duševní zdraví, koordinátory a peery poskytující péči v rámci  psychosociální intervenční služby v resortu zdravotnictví.

 

 

Critical Incident Stres Management (CISM)

Soubor opatření, který se týká  řízení a zvládání stresu před, při a po událostech mimořádného charakteru.  Opatření před resp. během přípravy na události se týkají  vzdělávání, školení, životního stylu, nácviků. Opatřeními, která se užívají v průběhu  událostí, jsou první psychická a psychosociální pomoc na místě události. Opatření po skončení událostí se týkají  vyrovnáváni se s jejími následky. Jde především o podporu záchranářů formou strukturovaných setkání, následné péče o jejich rodiny apod. Viz též: první  psychická,  psychologická a psychosociální péče (pomoc, podpora, služba)

 

Integrovaný záchranný systém ČR

Je systémem pro koordinaci záchranných a likvidačních prací. Není organizací v podobě instituce, ale jen a především vyjádřením pravidel spolupráce.

Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR, Zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. 

Dalšími složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů se záchranářským, humanitárním či psychosociálním zaměřením, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Tyto složky poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče zdravotní a psychosociální.

 

Krize

Subjektivně  ohrožující situace s velkým dynamickým nábojem, který je potenciálem změny . Situace, se kterou si člověk neví rady (Vodáčková, D.: Krizová intervence. Portál 2002, str.27)

Druhy krizí

a) akutní: ohraničený začátek, rychlý rozvoj,  mohutná emoční, kognitivní i behaviorální odpověď (PTSR ). Př.: náhlé úmrtí blízké osoby, hromadná neštěstí. apod. Při nezpracování je možnost vzniku  PTSS

b) chronická: plíživý začátek nebo kumulace traumatických událostí, somatizace a rozvíjející se kognitivní, emoční a behaviorální odpověď, nastupující syndrom vyhoření (burn out syndrom), rozvoj PTSS..

 

Krizová intervence (KI)

První odborná psychická pomoc přímým kontaktem. Je zaměřená na zmírnění akutních obtíží osob v náročných  životních situacích. KI poskytují odborníci na duševní zdraví s výcvikem v KI (psychologové, psychiatři), či další osoby s výcvikem v krizové intervenci.

 

Mimořádná událost

Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka nebo přírodními vlivy. MU ohrožují život, zdraví a majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a následně  likvidačních prací. Předchází jí zpravidla mimořádná situace, která by mohla do mimořádné události vyústit, není-li řešena obvyklým způsobem (IZS, bezpečnostní systémy např. obrany apod. s použitím oprávněných postupů a na úrovni běžné spolupráce. Cílem je mimořádné události předejít.

 

Odborník na duševní zdraví

Osoba s ukončeným vysokoškolským vzděláním v oboru psychologie nebo psychiatrie. Odborník, schopný poskytovat kvalifikovanou a odbornou pomoc ve smyslu psychologické či psychiatrické péče.

 

Odborný garant

Osoba, která z odborného hlediska dozoruje správné provádění příslušné činnosti a deklarované postupy v konkrétní problematice. Jde o odborníka, který má v příslušném oboru prováděné činnosti komplexní přehled a zkušenosti. 

 

Osobní pomoc

Činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací na výzvu velitele zásahu, starosty obce nebo přednosty okresního úřadu. Osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.

 

Peer

 = kolega vyškolený pro psychickou pomoc. Je převážně členem týmu psychologické a psychosociální péče (pomoci, služby)

 

Systém psychosociální intervenční služby (SPIS)

Systém péče a podpory ve zdravotnictví, zaměřený prvotně na záchranáře a oddělení urgentní péče v nemocnicích. Ze systému péče nejsou vyloučeny jakékoli jiné zdravotnické obory, kde dojde k profesně náročné situaci, která může následně negativně ovlivnit psychiku zdravotníků a poté i kvalitu péče  o pacienty.  Jedním z cílů je i navázání vzájemné spolupráce mezi resorty IZS na tomto poli. Subjekty vstupující do systému:

 

  • Krajský koordinátor (KK)

určená, způsobilá a kvalifikovaná osoba pro realizaci psychosociální intervenční služby.. Koordinuje a řídí proces jeho přípravy a vlastního provedení na území daného kraje. Řeší vazby „poskytovatelů“ a „žadatelů“ o tuto službu. Zajišťuje spojení a zodpovídá za vyřešení požadavku na poskytnutí této služby.

 

  • Odborník na duševní zdraví (ODZ)

V rámci tohoto systému jde o klinického psychologa (s odbornou způsobilostí pro resort zdravotnictví) nebo psychiatra, s ukončeným psychoterapeutickým výcvikem či výcvikem v krizové intervenci a také výcvikem v dohodnutých specifických metodách krizové intervence.

 

  • Odborný garant (OG)

Po odborné stránce garantuje pravidla  při provádění této služby, výcvik a dodržování standardů péče. V rámci systému ČR jde o odborníky na duševní zdraví,

 

  • Peer

Osoba vyškolená pro první psychickou pomoc kolegům v resortu zdravotnictví. Nejčastěji jde o zdravotníka, který je členem týmu SPIS. Peerem může být také lékař, krizový manager, aj., který není ODZ. Peer splňuje potřebné vzdělání absolvováním certifikovaného výcviku v rámci NCO NZO Brno, kurzu CISM vedeného mezinárodně certifikovaným lektorem pro oblast CISM  či na základě již proběhlého peer výcviku v rámci HZS.      

 

  • Poskytovatel

Odborně způsobilá a vyškolená osoba vpéči a podpoře zdravotnických pracovníků pro oblast strategie zvládání psychicky náročných profesních situací; mezi poskytovatele se řadí peeři a odborníci na duševní zdraví.

 

  • Žadatel

Subjekt požadující uskutečnění některé z forem SPIS. Žadatelem může být každá osoba ve stavu dlouhodobě negativního, či okamžitého kritického vlivu profesních situací na svoji činnost. Žadatelem může být rovněž zdravotnická organizace nebo jí pověřený zástupce. Předmětem žádosti má být v obou případech především poskytnutí výše uvedené péče pracovníkovi či skupině zaměstnanců v rámci resortu zdravotnictví

 

PIP

Posttraumatická intervenční péče. Týmy PIP poskytují psychosociální podporu v rámci Policie ČR. Jde o obdobný systém, který je užíván ve zdravotnictví či u HZS. Policie také disponuje týmy pro oběti trestných činů. Ty poskytují první psychickou péči osobám zasaženým mimořádnou události v terénu. 

 

PIT

Psychosociální Intervenční Týmy – sdružení vyškolených dobrovolníků různých profesí. Poskytují psychosociální péči převážně na komunitní bázi, a to osobám zasaženým mimořádnou událostí. Zasahují nejen při situacích hromadného charakteru, ale i při neštěstích menšího rozsahu. 

 

Pracoviště krizového řízení

Pracoviště pověřené zejména statutárním orgánem koordinací krizového řízení v rámci daného úřadu nebo organizace, zajištěním plnění úkolů za krizových stavů a připravenosti na jejich řešení.

 

Prevence

Soubor opatření, jejichž cílem je předcházení mimořádným událostem a krizovým situacím popř. předcházení jejich škodlivým dopadům. Zdravotní prevence zahrnuje trvalé poskytování kvalitních informací, specifické vzdělávání a specifické nácviky. Cílem je připravit zdravotníky na orientaci v mimořádných událostech.

 

První pomoc

Okamžitá, avšak dočasná péče poskytovaná na místě obětem nehody nebo náhlého onemocnění k odvrácení komplikací tělesných i duševních, zmírnění bolestí a uchování života, dokud nebude zajištěná odborná péče.

 

 

První psychická pomoc

Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku. Na její realizaci se mohou podílet laici či vyškolení dobrovolníci (peer-pomoc), tak i zasahující složky IZS a pod., nejlépe též vyškolení ve schopnosti první psychickou pomoc poskytnout. V případě potřeby by na  první psychickou pomoc měly navazovat další formy péče, jako jsou psychosociální péče, krizová intervence, psychologická ambulantní  nebo stacionární zvládání traumatických zážitků, a podobně. 

 

Posttraumatická stresová reakce (PTSR)

Přirozená reakce organismu na stav ohrožení. Může se projevovat na úrovni chování, emocí, poznávacích procesů i somaticky. Většinou spontánně odezní. Udávanou hranicí jsou 1-3 měsíce.

 

Posttraumatický stresový syndrom (PTSS)

Přetrvávající nebo se zpožděním se objevující posttraumatické jevy (viz PTSR), které nemění svoji kvalitu a zhoršují celkovou kvalitu života daného jedince. Častými projevy jsou: zlhostejnění, zmrtvení, znecitlivění, depersonalizace (odosobnění), odtažení se od klíčový osob, disociativní paměťové poruchy ( část paměťových stop chybí), neurohumorální reakce (reakce podmíněné jak nervovými tak hormonálními vlivy) a imunosuprese (snížení imunitní ochrany organismu).

 

Standardy psychologické a psychosociální pomoci

Základní dohodnuté a přijaté koncepce, postupy a modely pro dosažení a udržení úrovně poskytované psychologické a psychosociální péče (pomoci, podpory, služby).

 

Stres

Nespecifická reakce organismu na zátěž. Spočívá v mobilizaci obranných mechanismů a energetických rezerv (Hans Selye).

 

TPP

Tým Posttraumatické Péče u HZS. Členy týmu jsou krajský psycholog HZS, asistentka psychologa a vybraní výjezdoví hasiči, kteří byli proškoleni v kolegiální psychické  pomoci. Hlavním cílem týmu TPP je poskytovat službu hasičům, kteří při zásahu prožili kritickou událost.

 

Trauma (psychické)

Situace ohrožující tělesnou i duševní integritu a mohou (ale i nemusí) mít dlouhodobé následky

Způsobují ho:

  • přírodní katastrofy
  • katastrofy způsobené člověkem