Výroční zpráva o činnosti


1. Systém

1.7. 2012  přešel SPIS zpod záštity MZ ČR pod gesci AZZS, a to v návaznosti na zákon o zdravotnické záchranné službě. Jednotlivé krajské ZZS přispěly na zajištění fungování systému v druhé polovině roku 2012 jednotnou částkou 20.000 Kč. Z těchto finančních prostředků byly uhrazeny náklady na činnost krajských koordinátorů a odborných garantů SPIS, provoz internetových stránek, výrobu propagačních materiálů a administrativní zajištění.

Systém začal používat nové logo (náklady s tím spojené byly uhrazeny ještě z finančních dotací MZ ČR).

Byly přijaty a zveřejněny základní dokumenty závazné pro všechny poskytovatele v rámci SPIS: terminologický slovník, etický kodex, povinnosti a obsahy činnosti garanta systému, odborných garantů, krajských koordinátorů i peerů.

Ke konci roku 2012 byla zahájena snaha o získání podpory systému ze strany nemocnic, zejména fakultních. Toto je úkol i pro následující období.

 

2. Vzdělávání

V rámci NCO NZO pokračovala příprava dalších peerů, a to v certifikovaném výcviku, na který byla získána dotace z ESF. Přednost při výběru byla dána zájemcům z řad ZZS v krajích, kde je vycvičených peerů dosud nedostatek. Další výcvik je naplánován na podzim 2013.

Psychologové i peeři, zapojeni v systému, se aktivně účastnili na odborných akcích – Olomoucké dny urgentní medicíny, Brněnské dny, Plzeňské dny, Pelhřimovský podvečer, Konference MEKA, ale také konference ČLK, a dalších. V rámci těchto akcí přednášeli příspěvky podporující psychosociální intervenční službu a pracovali v rámci workshopů.

 

 

3. Intervenční činnost    

V roce 2012 proběhlo v ČR celkem 138 intervencí - individuálních či skupinových a SPIS podpora při nich byla poskytnuta 199 (150 v roce 2011) zdravotníkům, většinu tvořili zaměstnanci ZZS. Rozložení uživatelů znázorňuje níže připojený graf...

Pokud jde o důvody vyžádání podpory ze strany zdravotníků, jednalo se opakovaně o situace tragických událostí, při nichž zdravotníci pracovali, dále úmrtí ve vlastním kolektivu, někdy s aktivním zapojením samotných kolegů do záchrany („záchrana záchranáře“), ale také události spojené s iatrogenním poškozením pacientů, déledobé přetížení, osobní obtíže dopadající do výkonu profese, a další. 

Výroční zpráva SPIS 2012

 

 

 

 

 

 

 

 

                

 

 

 

 

 

 

 

Zpracoval:

PhDr Lukáš Humpl