1. Peer a jeho místo v SPIS

Peer je profesní kolega, který kromě své profese,  prošel navíc certifikovaným výcvikem v systému psychosociální péče o kolegy. Na základě tohoto výcviku, v souladu se závaznými stavovskými dokumenty (etický kodex, krajský koordinátor, garant systému, terminologický slovním SPIS, zásady fungování SPIS), ve spolupráci s krajským koordinátorem a odbornými garanty SPIS,  může poskytovat v definovaném rozměru psychickou podporu kolegům. Ti si jí buď vyžádají sami, nebo je jim doporučena. Účast peera v systému SPIS je dobrovolná a může z ní kdykoli vystoupit. Péče o kolegy patří mezi benefity péče o zaměstnance příslušné organizace a peer je reprezentantem tohoto benefitu.

2. Odborná příprava peera SPIS

2.1 Požadavek na základní vzdělání peera

Pro práci v systému jsou akceptovány tyto výcviky:

CISM I, CISM II (Dr. Thomas Apple-Schumacher 2002-2006 v ČR) nebo tímtéž mezinárodně certifikovaným kurzem, který vedl jiný certifikovaný vyučující lektor CISM.

• peer program péče a podpory zdravotnickým pracovníkům v NCO NZO Brno
• výcvik v metodách CISM vedený certifikovaným vyučujícím lektorem:
• výcvik CISM organizovaný HZS, absolvovaný do 31.12.2010

2.2 Udržování kvalifikace 

Peer SPIS je povinen se minimálně jednou za  12 měsíců aktivně zúčastnit odborné akce zaměřené na problematiku SPIS. O účasti obdrží doklad. Jestliže se nezúčastní 2x po sobě,  bude ze systému SPIS vyřazen.

Mezi tyto akce patří především:

1. Rallye Rejvíz
2. Pracovní konference SPIS
3. Refresh kurz
4. Supervizí setkání týmu
5. Další, dohodnuté a garantem systému schválené akce.

3.  Dovednosti a znalosti peera

3.1 Komunikace s jednotlivcem a ve skupině, vedení rozhovoru, aktivní naslouchání

• Komunikační pravidla
• Zachovávání pozice OK x OK
• Práce s tichem a nasloucháním
• Práce s časem
• Provázení, vedení.
• Doprovázení
• Utváření dohod o cíli setkání
• Znalost  a schopnost užívat pravidla bezpečné činnosti peera
• Spolupráce s ODZ při poskytování intervence
• Způsoby navázání  kontaktu
• Schéma rozhovoru s jednotlivcem – dohoha o cíli intervence
• Aktivní naslouchání – empatie, zrcadlení pocitů
• Rozhovor s jedincem i ve skupinovém sezení
• Znalost  chyb v  komunikaci – skákání do řeči, plané utěšování, bagatelizace problému, manipulace, apod.
• Znalost hranic peer činnosti
• Schopnost odmítnout požadavek neslučující se s etickými pravidly či s možnostmi peera
• Prezentace SPIS

3.2 Specifické formy intervence

• Peer jako poskytovatel první psychické pomoci
• Peer a jeho úloha ve skupinovém zpracování nadlimitních zážitků

(debriefing, defusing, demobilizace)

• Spolupráce s ODZ a návaznými systémy v kraji
• Intervence ihned po situaci a odložená intervence – rozdíly v přístupu

4. Způsob aktivace peer činnosti a pravidla peer činnosti

• Peer může být osloven kýmkoli ze zdravotníků s žádostí o první psychickou podporu po  událostech, které souvisely s výkonem profese.
• Peer může být osloven i managementem na různé úrovni s žádostí o poskytnutí první psychické podpory pro zaměstnance nebo s žádostí o pomoc při organizaci psychické podpory pracovníkům.
• Peer může oslovit kolegu, u kterého pozoruje změnu vlivem proběhlých profesních událostí i sám.
• V každém případě respektuje právo na svobodné rozhodnutí přijmout nebo nepřijmout nabízenou péči potenciálním uživatelem.
• Spolupracuje a svoji činnost koordinuje s KK, s ODZ a s odbornými garanty
• O skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem peer-činnosti zachovává mlčenlivost, s výjimkou událostí, které podléhají zákonu.
• Peer je povinen dodržovat etický kodex SPIS, při jeho porušení může být ze systému SPIS vyřazen.
• Rovněž může být jeho činnost  v systému SPIS ukončena, jestliže nedojde k dohodě mezi ním, KK a odbornými garanty ohledně jeho činnosti pro SPIS.
• Náklady na činnost peera - doprava, strávený čas, uvolňování z pracovního procesu nebo zahrnutí jeho peer činnosti do fondu pracovní doby a pod.- řeší jeho mateřská organizace v rámci svých vnitřních předpisů (kolektivní smlouva a pod).